« Mě, mně »

-mě-

Píšeme vždycky v kořenu slova: město, měřit, měsíc aj.

Dále:
-rozhraní slova se řídíme podle stavby slova:
soukromý - soukromější - soukromě
střídmý - střídmější - střídmě
tajemný - tajemnější - tajemně
rozumný - rozumnější - rozumně

-výjimkou je slovo tamější, to píšeme s -e-.
protože není 2. stupněm přídavného jména tamní.
Toto slovo bylo utvořeno od zájmenného příslovce tam s příponou -ější, podobně jako slova dol-ejší, hoř-ejší apod.

-mě-/-mně-

Při rozhodování o psaní -mě- nebo -mně- v různých slovesných tvarech nám pomáhá podoba tvaru 3. osoby jednotného čísla přítomného času:
umí - umět - uměl - umění
porozumí - porozumět - porozuměl - porozumění
zatemní - zatemnit - zatemnil - zatemnění
uzemní - uzemnit - uzemnil - uzemnění

-od sloves zapomenout, připomenout a vzpomenout se tvoří minulé tvary dvojím způsobem:
zapomněl - zapomenul
vzpomněl - vzpomenul

Zájmeno mě/mně

-u tvaru zájmena já píšeme:
2. (koho čeho) a 4. (koho co) pádě: mě - Tebe
3. (komu čemu) a 6. (kom čem) pádě: mně - Tobě


« Předchozí stránka | Další stránka »