Novinky

Stalo se příjemným zvykem, že se autoři této stránky a dalších vlasteneckých projektů každoročně setkávají v beskydské vesnici Nýdek nedaleko Třince. Srazu se tentokrát zúčastnilo devět osob – Petr, zakladatel Vlastenců.cz, tvůrci článků a profilů českých panovníků Tokrom a jeho přítelkyně Nefertiti, autoři článků pro Časopis Eliášova plamene Jirka, Dušan, Marek a Michal, dále Pavel, jenž se stará o technický chod stránek, a host ze spřízněné organizace Svornost Bler.

Stejně jako v posledních dvou letech, i tentokrát jsme navštívili řadu zajímavých míst Slezska a severní Moravy. Tak například:
Zdokonalili jsme naše (už tak dokonalé :) ) fyzičky výšlapem na česko-polskou horu Čantoryje, abychom se mohli pokochat fascinujícím výhledem do okolí.
Navštívili jsme město Karvinou s krásným náměstíčkem, zanotovali jsme si se starým orchestrionem v místním muzeu a ochutnali speciality zdejší čínské kuchyně. Kritickým okem jsme se vydali prozkoumat, jestli je Ostrava opravdu černá džungle a velkej mejdan, nadechnout se do ulic (a že jsme dýchali i pěkně z výšky 73 metrů, totiž z vršku Nové radnice), zkouknout starou sochu s tankem a zvěčnit se u světových staveb a divech světa v MiniUni. Takže dáváme za pravdu - v našem Brooklynu je opravdu všechno možné. Jen to parkování pokulhává. Doslova vdechnout kus historie jsme se vydali do muzea Tatry v Kopřivnici, kde jsme obdivovali krásnou práci Čechů, a dále jsme pokračovali ochutnat známé Štramberské uši a místní pivo a nabyté promile jsme střízlivěli cestou na štramberskou Trúbu. Osvěžením byl výlet na Slovensko do pohoří Malá Fatra, kde jsme vystoupali na více než 1 700 metrů vysoký Veľký Kriváň. Cestou zpět jsme pociťovali nedostatek adrenalinu v krvi, a tak jsme se zastavili v Mostech u Jablunkova na bobové dráze, kde jsme si trochu pročechrali vlasy při zběsilé jízdě na bobu. Ani samotný Nýdek jsme nevynechali, takže jsme vyvíjeli aktivity ažaž. ;-)

Důležitou náplní srazu pak kromě tradičního večerního popíjení piva a jiných osvěžujících nápojů byly také přednášky zúčastněných a debaty, ve kterých jsme řešili budoucnost našich „vlasteneckých“ projektů. Naši příznivci se v blízké době mohou těšit na otevření domény Vlast.cz, kterou jsme v prosinci 2009 zakoupili, vytvoření rozcestníku s našimi projekty, prezentaci Eliášova plamene na Facebooku a řadu dalších novinek.

Máte-li zájem, můžete se podívat na několik málo fotografií, které jsme na našem srazu pořídili.
Prozatím se s vámi loučíme a děkujeme za podporu, neboť bez vaši přízně by pořádání podobných akcí nemělo smysl, protože právě zde se rozhoduje o budoucí podobě našich „vlasteneckých“ aktivit.

Pojďte si s námi zahrát hru!

Představujeme vám náš nejnovější projekt - Nová česká vlajka.

O co jde?
Představme si, že jsme o 17 let nazpět. Už je rozhodnuto o rozdělení Československa a má brzy vzniknout samostatná Česká republika.
Jak to bylo i tenkrát, Češi a Slováci se dohodnou na tom, že nikdo z nich neužije československou vlajku (dnes ji má Česká republika).
Stojí před námi velká otázka - jak byde vypadat vlajka nového státu - který symbol bude Čechy mezinárodě reprezentovat?

Zkusme takový symbol najít!
Proč? Proč ne! Pro zábavu i ze zájmu.
Vybírat novou vlajku neznamená odmítnout současnou, to určitě ne! Naše vlajka je krásná. Ale kdybychom neměli tuto vlajku, která jiná by mohla vlát nad Českem?
Lze vůbec takovou vlajku najít? Dokážeme vytvořit takový symbol, s kterým by se ztotožnila většina naší populace?
Internet nám dává šanci, aby se k takové vlajce vyjádřil co největší počet lidí a opravdu vznikl potencionální symbol všech obyvatel Čech, Moravy a Slezska.

Zkuste to i vy.
Navštivte stránky, přečtěte si tipy k návrhu, prohlédněte si návrhy ostatních... a pak otevřete třeba Malování a zašlete nám na mail váš návrh (nejlépe i s originálním názvem a popisem).
Přidáme jej na stránky a budete ji moci konfrontovat s vkusem dalších lidí!
Připojit se můžete i k naší skupině na Facebooku.

Zahrajte si s námi... za pokus nic nedáte. A když se povede, možná se bude nejvíc líbit právě váš návrh!

Od posledního přehledu článků Časopisu Eliášova plamene uplynulo hodně vody, ale naštěstí tato odezva nebyla znát v intenzitě, s jakou jsme se našemu Časopisu věnovali. Proto Vám nyní představujeme soubor toho nejlepšího za poslední měsíce.

V dubnu jste si mohli přečíst články jako „Roh hojnosti“, zamýšlející se nad nezjevnou podstatou našich životů, nebo úvod do seriálu o „Filmovém umění Stenlyho Kubricka“, který přinesl ucelenou interpretaci filmu 2001: Vesmírná odysea. V článku „Mikeše nikdo nezakáže aneb všichni nalítli na špek“ jsme se zabývali novinářskou honbou za senzacemi.

Květen byl ve znamení populárního článku „Trnky-brnky aneb Vzestup a pád nejznámějšího humoristického časopisu“. Nepřehlédněte obrázkový vtip Petra Štěpána a rozřešení otázky, zda jsme „Češi, nebo Evropané“. Na články bohatý květen otevírala úvaha o národních stranách a pochodeň dalšímu měsíci předával článek snažící se představit demokracii v celé její nahé kráse.

Červen byl časem „radosti a veselí“, tedy zkouškovým obdobím. To byl jistě důvod polevení vůle, avšak nikoliv poklesu kvality. Poutavý výklad symbolů a obsahu si můžete přečíst v pokračování seriálu o filmech Stanleyho Kubricka. Od téhož autora a naplněný stejně zajímavým obsahem je článek konfrontující postmodernu a (ne)typicky moderního autora J.R.R. Tolkiena.

Horký červenec přinesl především články na vážná témata. Kvalita nebo „Kvalita?“, tak se ptá Michal Ledwoń v úvaze rozebírající funkce a podstatu vybraných pojmů v marketingu. Následovalo duo reflexí na téma vlastenectví v současnosti, jejímiž plody jsou články „Vlastenectví třetího milénia“ a „Jak mohou Češi uspět? Být nezaměnitelní“. „Dekonstrukce levice a pravice“ vede k diskuzi o oprávněnosti těchto pojmů.

Věřím, že v této pestré nabídce nápadů si najdete své a necháte se inspirovat naším úhlem pohledu.

Komentujte, diskutujte, kritizujte a nenechte si ujít ani nadcházející srpnové události na Vlastencích a v Časopisu Eliášova plamene!

Vážení návštěvníci stránek, jistě jste také zaznamenali, že naši republiku letos už podruhé postihly velké povodně.
Velká voda tentokrát zasáhla převážně Liberecký kraj, kde vzala lidem domy, zničila majetek a vyžádala si také lidské oběti.
Zatím se hovoří o pěti mrtvých a několika nezvěstných. Doufáme, že nezvěstní se najdou a obětí již přibývat nebude. Proto také chceme apelovat na Vás, abyste neriskovali své zdraví a život a nepřidělávali tak práci záchranným složkám.

Během těchto povodní se rozmohla tzv. povodňová turistika. Lidé, kteří se na tyto povodně jedou jen podívat, komplikují tamní situaci a chovají se nelidsky vůči postiženým. Nejezděte do těchto oblastí, a pokud už tam jedete, snažte se postiženým spíše pomoct, než abyste z jejich neštěstí dělali atrakci.

Pomoct také můžete posláním peněžních prostředků na povodňové konto Člověka v tísni: 72027202/0300
nebo zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na číslo 87777
Cena SMS je 30 Kč, na konto přispějete částkou 27 Kč.
Více na těchto stránkách.

Přispět pomocí DMS nebo na účty můžete i jiným organizacím, jejich seznam naleznete zde.

Obětem povodní přejeme pevnou vůli a hodně štěstí i ochoty ostatních lidí pomoci.

Povodně na Liberecku, Foto: Novinky.cz

Odmlčení trvalo déle, než jsme doufali.
Snad se věci dají lépe do pohybu a stránky opět obohatíme o zajímavé informace.

Sekci vlastenecké písně jsme obohatili o kompletní text k Čechy krásné, Čechy mé. K tomu jsme přidali písně Jediná mezi všemi a Spějme dál.

Mezi další novinky patří přidání několika fotek z Písku od Sněhuláka. Do budoucna by se k jednotlivým městům měly objevit i důležité informace.

Poslední úpravy se týkaly historického vývoje českého znaku, který byl doplněn o další detaily.

Tolik dnešní výčet novinek. Doufáme, že si užíváte léta a prázdnin a přejeme vám pěkné počasí na vaší dovolené.

Dnes, v časných ranních hodinách, přišel náš umělecký svět o významného scenáristu, režiséra a herce. Po dlouhé nemoci svůj boj prohrál Ladislav Smoljak.

Přes všechny těžkosti, které mu jeho nemoc způsobovala, dokázal hrát a bavit diváky do poslední možné chvíle. Ještě 27. května vystupoval v poslední cimrmanovské hře, jejíž název byl více než symbolický - České nebe.

Ladislav Smoljak se narodil 9. prosince 1931 a letos by se dožil 79 let. Jeho snem bylo divadlo a přesto, že na DAMU na divadelní režii nebyl přijat a vystudoval matematiku a fyziku. Touha po prknech, která znamenají svět, jej neopustila a nakonec se k divadlu dostal. Nezůstal jen u režírování, v řadě her a filmů si zahrál několik menších i větších rolí a také psal scénáře. Navždy zůstane v naší paměti díky dílům, na kterých se podílel. Jeho filmy patří ke klenotům české kinematografie: Vrchní, prchni!, Kulový blesk, Rozpuštěný a vypuštěný, Jára Cimrman, ležící, spící a další. Stejně jako divadelní záznamy Divadla Járy Cimrmana, kterého společně se Zdeňkem Svěrákem dokázali vymyslet a dovést téměř k dokonalosti.

Cimrman po sobě své dílo ničil, protože razil heslo „kde nic není, ani smrt nebere“. Ladislav Smoljak po sobě naštěstí nechal dílo dost rozsáhlé, abychom na něj nezapomněli…

Čeští hokejisté se po šesté stali mistry světa!

V napínavém finálovém zápase porazili ruský národní tým 2:1 a přerušili tak ruskou sérii 27 vyhraných zápasů v řadě a zhatili naděje na ruský zlatý hattrick.

Výhra českého týmu byla pro mnohé překvapením - náš výběr nebyl od počátku turnaje favoritem a podlehl poměrně slabším soupeřům. Až výhra nad Finskem a Švédskem zakončená vždy samostatnými nájezdy ukázala, že se český tým dokáže vzchopit.

Děkujeme českým hokejistům - mistrům světa.

Nemohli jsme si dovolit opomenout 65. výročí od konce druhé světové války, ač k němu došlo již před týdnem.

Touto dobou před 65 lety již naplno probíhaly oslavy a Evropa byla protknuta nadšením z ukončení více než 6letého šílenství.

Naše země byla opět svobodná a mohla navázat na tradice první Československé republiky, ač tomu pozdější geopolitická situace nebyla nakloněna.
Spousty českých a slovenských hrdinů se spolu se spojeneckými armádami vrhali na německé okupanty a dopomohli nám tím ke svobodě.
Řada z nich padla. Padli však za dobrou věc, za to, že my dnes můžeme žít. Ano, zní to možná pateticky, protože čas odvál ty zlé doby.
Možná je dobře, že to takto zní. Měli bychom být rádi. Je to znamením toho, že zlé časy jsou pryč a snad se nevrátí.

V dnech výročí se konala řada pietních aktů a oslav. Mezi nejvýznamější patřily jistojistě pietní akty u budovy Českého rozhlasu v Praze a na vrchu Vítkově.
Právě na památníku Vítkov se po téměř století podařilo naplnit význam tohoto místa, tak, jak zamýšleli jeho stavitelé za první republiky.
V památníku byly uloženy ostatky neznámého vojína padlého v bitvě u Zborova. Aktu, na kterém nechyběli váleční veteráni ani vojáci české armády, se zúčastnili i vrcholní představitelé České republiky.

Radostnou zprávou je, že se k oslavám připojila řada občanů a že tedy zájem o historii v Česku neupadá.

Doufáme, že i vy jste si výročí plně užili.

V souvislosti s celonárodní tragédií, která včera ráno postihla Polskou republiku, bychom chtěli touto cestou vyjádřit soustrast pozůstalým a alespoň duchovní podporu našim severním sousedům.

Přejeme Vám šťastné a veselé Velikonoce!
Doufáme, že tento pěkný a v Česku specificky prováděný svátek řádně oslavíte a všechny dívky i ženy budou celý rok zdravé.

My pro Vás přinášíme pověst o vzniku českého znaku, tu naleznete v sekci o vývoji našich symbolů.
Mezi další malé novinky patří přidání jmen autorů motivů českých mincí v sekci platidla ČR.

Dovolte nám ještě ohlédnout se za měsícem březnem na stránkách Časopisu Eliášova plamene, našem malém blogu.


Článek Co je to vlastenectví? vybírá z nejznámějších citátů T. G. Masaryka ty, které se přímo i nepřímo týkají vlastenectví.
Mnohé tyto citáty jsou velice inspirativní, možná více v dnešní době, než tehdy.

Zda se bránit či nebránit v roce 1938, o tom se vedou stále plamenné diskuse. Existuje několik knih, které se formou "co kdyby" pokouší popsat situaci, v níž by se Československo bránilo útoku Německa, Polska a Maďarska za přihlížení Británie a Francie.
Jednou z takových knih je i Česky sen od Oldřicha Knitla, recenzi této knihy naleznete taktéž na blogu.

Proč vznikl vesmír? To je neustále se opakující otázka. Jaké jsou příčiny vzniku vesmíru z pohledu filosofů naleznete v článku Metafyzické příčiny vesmíru.

7. března to bylo 160 let od narození našeho prvního prezidenta - T. G. Masaryka. Proto nynější český prezident Klaus nechal uspořádat mimořádnou výstavu o životě TGM na Hradě.
Co je a bylo na výstavě k vidění naleznete v tomto článku.

Rádi byste něco věděli o vědních oborech, ale jsou pro vás vysokoškolské přednášky nudné a sezení v aulách nepohodlné? Nezoufejte - už nějaký čas je tu Science Café. Věda přednášená lidským způsobem v neformálním prostředí kaváren.
O jedné z takových přednášek se rozepisuje tento článek.

O tom, že malé je krásné a jak je dnešní doba absurdní v ignorování lokálních a místních problémů ve prospěch nedůležitých globálních zpráv a o potřebě vlastenectví hovoří článek Malé je krásné.

Že výuka na školách neprobíhá vždy nejlépe a někdy jsme přesyceni zbytečnými informacemi se píše v článku Dějepis a sociologie.

Kniha Gottland se v Polsku stala hitem číslo jedna, v Česku s okolí strhla taky řada debat. Aneb jak to vypadá, když chce Polák zbožňující Čechy zbourat polské mýty o našem národě.
O tomto pohledu zvenčí a této zajímavé knize se dočtete v recenzi na blogu.

V Národním muzeu právě probíhá výstava o Sv. Václavovi. Co na ní naleznete a v čem je zajímavá se dočtete v článku Sv. Václav světec a panovník.

Takový byl měsíc březen na našem časopisu. Doufáme, že vás některé články zaujmou.

Po několika týdech Vám opět přinášíme přehled zajímavých odkazů z vod internetu.

Česká Škoda auto již není tím pátým kolem u vozu německého koncertu Volkswagen. Naopak teď své mateřské firmě přidělává problémy - její vozy jsou kvalitní, levnější a konkurují samotnému Volkswagenu.
Už v minulosti musela Škoda omezit výrobu Superbů, protože klesaly prodeje Passatů.
Novinky.cz o tom informovaly zde zde

Prvotní zprávy hovořily o tom, že Češi vyrábějí nejvíce aut v Evropě při přepočtu na hlavu. Nakonec nás předběhli Slovinci, nicméně jsme si i tak polepšili a předběhli Slováky - jsme druzí v Evropě.
Více o tom psaly Lidové noviny.

Na Aktuálně.cz se můžete podívat, jak se měnila tvář Prahy v průběhu staletí.

Češi se pilně připravují na EXPO 2010. O české účasti se dozvíte více v interview Aktuálně.cz s Antonínem Stehlíkem, generálním komisařem české účasti na EXPO.

Legenda z filmu Vrchní prchni se vrací, i když v trochu dražším a luxusnějším provedení - nová verze Velorexu byla představena na začátku března v Brně. Jak vypadá se můžete podívat zde.

O vztahu Čechů a Francouzů, francouzském pohledu na Mnichov a o imigraci se můžete dočíst v rozhovoru s francouzským velvyslancem v ČR zde.

Česká televize spustila vynikající seriál o českých dějinách. Jednotlivé díly můžete zhlédnout na stránkách České televize.

Druhým nejkrásnějším mužem na světě je Čech. Jak vypadá se můžete podívat zde.

Ani po 72 letech nevíme vše o mobilisaci, která proběhla v roce 1938. Tehdy čítala československá armáda až na 1 milion mužů ve zbrani.
Během tak náročné a složité akce došlo k řadě nehodám, teprve nyní se zjistilo, že počet obětí našich vojáků během mobilisace byl vyšší, než se vědělo.
Co se stalo a kolik našich vojáků zemřelo psali na iDnes.cz

Češi začnou vyrábět nové letadlo - firma Evektor z Kunovic vyvinula jeho prototyp. Jak vypadá a jaký je o něj zájem se dozvíte zde.

Československé vlajce je již 90 let. Avšak dlouho nebyl znám vzhled její autora - J. Kursy.
O tom, jak vznikala naše vlajka se můžete dočíst na iDnes.cz. Musíme se pochlubit, že jsme trochou vody do mlýna přispěli i my. :-)

Jako aprílový žertík vypadá nový podnikatelský počin čecho-japonce Tomia Okamury.
Založil cestovní kancelář pro plyšáky a nabídky se mu jen hrnou - z celého světa!
Jak taková cestovka pro plyšáky vypadá můžete vidět zde.

Pracovat i v zemích Evropské unie je pro Čechy někdy dost složité, zvláště v případě, když vám místní úřady hází klacky pod nohy.
Češi se podle všeho však nedají odradit - dle statistik EU si nejvíce stěžují, avšak se jim daří vyřešit největší počet stížností.
O českých stížnostech se více dočtete zde.

Proč nemáme v Česku žádné kvalitní noviny? To se pokusil popsat známý novinář Karel Hvížďala na svém blogu, včetně historických souvislostí.

Dnes Vám opět přinášíme výběr různých odkazů, které nás zaujaly a které Vás dle nás můžou zajímat.
Úroda za posledních 14 dní je trochu chudší, ale na druhou stranu obsahuj dva delší články. Přejeme příjemné čtení.

Pojednání o nacistické okupaci a připravovaných plánech na vyřešení "konečné otázky české" přináší tento článek na Britských listech.

Zajímavý je portál Čechů žijících na Slovensku na cesi.sk. Oproti jiným podobným krajanským spolkům v zahraničí působí zvláštně, jelikož Slovensko bývalo součástí Československa a slovenština je nám velice blízká.

Poslední dobou o trochu víc vřou vztahy česky a polsky mluvících obyvatel Těšínska. Došlo k zamazávání polských názvů ulic a podobně.
K problematice se vyjadřuje tento článek na Idnes.cz.

Unikátní porovnání dnešní Prahy s tou vybombardovanou v roce 1945 je k nalezení zde (Aktuálně.cz).

Někteří sudetští Němci nadále považují Mnichovskou dohodu za platnou, tvrdí, že Češi se měli za protektorátu dobře a snaží se předvědčovat, že za Lidice si mohli Češi sami.
Toto a ještě mnohem víc naleznete v článku zde (Blogy Aktuálně.cz).

Konspirační teorie získávají stále více na popularitě (tento víkend proběhl dokonce festival konspiračních filmů).
K řadě nesmyslům se už dokonce začali vyjadřovat vědci - u nás to provedl český klub skeptiků Sisyfos. Vyjádření ke konspirační teorii o tzv. chemtrails naleznete zde (Sisyfos.cz). A o co jde? Jedná se o konspirační teorii, která tvrdí, že výše postavená vrstva lidí (Svobodní zednáři, Ilumináti nebo Židé) nechává denně povrch Země práškovat chemickými látkami.

Dnes je tomu právě 160 let od doby, kdy se narodil Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident.

K tomuto výročí se po celém Česku koná řada oslav. Prezident Václav Klaus v úterý na Pražském hradě otevřel mimořádnou výstavu s názvem T. G. M. na Hradě - všední i sváteční. Výstava, která se koná v Rožmberském sále, pojednává o životě na Hradě našeho prvního prezidenta.

Můžete si prohlédnout rozsáhlý Masarykův rodokmen, plány bytu prezidentské rodiny či pro Hrad speciálně vyrobený nábytek.
K zajímavostem zajisté patří i předměty denní potřeby - jídelní náčiní (ozdobené československými státními znaky), ale i rozličné dokumenty - například účtenku od holiče nebo svatební oznámení Masarykovy dcery Olgy.
Vstupné na výstavu je zdarma, ta potrvá jen do 14. března.

Zvláště v sobotu se k výročí konala řada akcí - například na již zmíněném Pražském hradě byla připravena jedinečná prohlídka části prostor bývalého prezidentského bytu.
Především Masarykova knihovna, navržená slovinským architektem Josipem Plečnikem.

Prezidentské výletní sídlo v Lánech nezůstalo pozadu - kromě každoročního pietního aktu u hrobu T. G. Masaryka byla odhalena dlouho očekávaná jezdecká socha prvního prezidenta.
Avšak došlo k menšímu rozhořčení - místo obvykle navrhované sochy Masaryka v čepici na stojícím koni sochař užil jiný návrh. Přesto se jedná o úspěch, tato socha měla stát už za první republiky a teprve dnes se ji povedlo zrealizovat.
Sochu si můžete prohlídnout zde (iDnes.cz).

T. G. Masaryk byl velkou osobností české i slovenské historie. Bohužel zájem o jeho osobu obecně upadá, ve školách se o něm příliš nevyučuje a z toho mála zůstal spíš jen kult osobnosti. Mnoho o něm neví paradoxně i řada nacionalistů, a tak o něm šíří lži.
Masaryk ale nesnášel glorifikaci, naopak miloval kritiku svých názorů. Pravil, že demokracie je diskuse a on diskutoval rád. Málokdo dnes zná jeho dílo.
Přitom byl celý život především filosofem. Jeho myšlenky o vlastenectví, demokracii i humanismu by mohly pomoci řešit řadu problémů dnešní doby.

Dílo TGM je nadčasové a dodnes nedoceněné. Hledí se na vnějšek a zapomíná se na vnitřek, a ten je přitom pro nás nejdůležitější.

Na našem blogu můžete nalézt dva články věnované T. G. Masarykovi.
První s názvem Proč se vzdáváme Masaryka? hovoří právě o přehnané glorifikaci TGM.
Druhý s titulkem Co je to vlastenectví? užívá Masarykovy citáty věnované právě patriotismu.

Opět nové přírůstky do sekce Špatně o Česku.

A to nejen díky olympiádě - pracovníci oficiálních stránek Zimních olympijských her ve Vancouveru udělali z Martiny Sáblíkové Polku. A to navzdory tomu, že má na dresu viditelně napsáno "Czech team".

Větší ostudu stropili však sami Češi - v Plzni totiž nevědí, jak se věší vlajka a v místním bazénu ji pověsili opačně.

Po dvou týdnech se urodilo pár nových odkazů na zajímavé články a videa.

Čeští lékaři znovu prokázali vysokou kvalitu jejich práce, vrátili muži zrak po 53 letech. (Lidovky.cz) Dle dostupných informací jde o světový rekord a jinému týmu se po tolika letech nepodařilo znovu vrátit zrak slepému člověku.

YouTUBE skýtá řadu méně či více kvalitních videí. Leckdy i opravdu vlastenecká, což je případ i této skvělé písničky. Co dodat? Ačkoliv jsme národ malý, podívejte co jsme dokázali. :-)

Češi pijí nejvíce piva na světě, samozřejmě v počtu vypitých litrů na jednoho obyvatele. Světová je údajně i chuť našeho piva. Nicméně se zdá, že se blíží pivní zkáza. Někteří z vás si jistě všimli zhoršení chuti své oblíbené značky. Bohužel nejde o babské povídačky, ale opravdu se kvalita zhoršuje. Situaci lze nazvat Zkáza pivovarů v Čechách, alespoň podle tohoto článku .(Aktuálně.cz) - rok co rok našich pivovarů ubývá, spojují se značky a chuť se přizpůsobuje většině konzumentů. Stírají se tak rozdíli mezi jednotlivými značkami.

Je trochu škoda, že čeští hokejisté, kteří právě "válí" na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru, nemají na dresech jména česky - chybí diakritika. Zbytek dresu je naštěstí o něco vlastenečtější. Podívejte se, jak vypadá helma českých brankářů ozdobená národními znaky .(Sport.cz)

17 let máme novou měnu - českou korunu. Jak se však naše měna měnila v průběhu 20. století? Přehled našich bankovek a mincí od první republiky přes protektorát až po dnešek prezentuje článek na Aktuálně.cz .

Internet se jen hemží amatérskými filmy, například jeden s názvem "Za vlast". Upoutávku na tento film můžete zhlédnout na Youtube .

O kráse našeho hlavního města nemůže být pochyb. Řada zahraničních osobností se domnívá, že Praha je nejkrásnější město na světě. Nebuďme arogantní a přiznejme, že i ostatní národy mají krásná města. Praha je jistě jedním z nejkrásnějších měst světa.
Není však bez zajímavosti, že Praha se umístila jako 5. nejbohatší region Evropské unie (Lidovky.cz). Jen aby se do tohoto žebříčku dostalo více českých měst a regionů.

Pro Prahu byl konec února úspěšný - navzdory vysoce prodělečnému projektu "Opencard" je pražská hromadná doprava 4. nejlepší v Evropské unii (Lidovky.cz).

Praha do třetice. Tentokrát už ne tak radostně. Zpravodajský server Aktuálně.cz přinesl ukázku z výstavy fotek pořízených záhy po spojeneckém náletu na Prahu . Ještě že je okupace dávno pryč a válka snad v brzké době nehrozí.

Sice po Evropě i po světě stojí stovky delších mostů, přesto je zajímavé se podívat jak se staví český nejdelší most (Lidovky.cz).

Když Češi před lety v referendu rozhodovali o vstupu ČR do EU, kdoví, nakolik toho o Evropské unii opravdu věděli. Informovanost o EU je i po tolika letech bídná. Jak sjednocená Evropa funguje a jakou funkci v ní má Česko? Na to se pokouší odpovědět portál Europa.eu. Převažují pozitiva a nebo negativa? Rozhodněte se sami.

Blíží se Zimní olympijské hry v kanadském Vancouveru a Češi mají hned několik želízek v ohni, která by mohli přetavit v medaile.
Určitě našim sprotovcům také fandíte, proto jsme pro Vás připravili několik "fandovských" userbarů, které můžete užít v podpisech Vašich oblíbených diskusních fór.
Userbary naleznete zde.

Též jsme v byrokratickém duchu doplnili archiv novinek, který demonstruje tříletý vývoj stránek od roku 2006 do současnosti.

Nakonec Vás chcem informovat o skončení hlasování o cenu Český patriot, vítězem se stal pan JUDr. Jan Kux.
Ceny Český patriot se budou předávat 27. února na XIX. reprezentačním leteckém plese v pražské Lucerně.

Ke dni 10. 2. 2010 se přidal do rodiny projektů Vlastenci.cz Časopis Eliášova plamene.

Náplní činnosti bude vydávat vlastní ucelené názory, úvahy, recenze a krátké glosy na aktuální téma.
Naším skromným přáním je, abychom Vám mohli prostřednictvím tohoto internetového blogu představit myšlenky, které stojí za informačními stránkami Vlast a československým fórem Vlastenci.eu a zároveň měli prostor říci snad i něco zajímavého, případně poukázat na to, co nás zaujalo.

Přispívatelé do Časopisu jsou malou skupinou těch, kteří ctí ideál aktivního vlastenectví založený na rozvoji informovanosti o dějinách a faktech České republiky a snaží se tak v rámci svých možností přiložit ruce k rozvoji naší kultury a společnosti.

Sám pojem vlastenectví od nás neuslyšíte tak často, jak bývá jinde zvykem, neboť pojem považujeme především za závazek nutný činu a nikoliv pouhý odznáček na klopě kabátu.

Časopis Eliášova plamene je otevřen komukoliv, kdo bude mít zájem publikovat a pokud je Vám náš přístup blízký, navštivte naše fórum, případně napište e-mail.
Za jakoukoliv odezvu budeme rádi.
Články budete moci číst na stránkách blogu nebo je naleznete na pravé liště přímo na portálu Vlast.

Základní rámec, možná trochu nezvyklého názvu, pochopíte v některém z prvních článků, ale plné vysvětlení necháváme záměrně otevřené a až čas a naše činnost ukáže, jakým směrem se Časopis Eliášova plamene bude vyvíjet a zda se naplní v současnosti jeho teprve tušený záměr.

Na závěr bychom rádi připomněli krédo projektů Vlastenci.cz, kterým je apolitičnost a ideová nezávislost pramenící z důvěry v demokracii a snahy o její, leč nepatrný, rozvoj v České republice.

Dnes přibyl další úlovek do sbírky neuvěřitelných přešlapů ohledně informací o Česku. Tentokráte nám návštěvnice stránek Martina poslala americkou reklamu na "česko-finské" hokejové dresy.

Dále vám přinášíme další kratší seznam článků a videí, které nás na internetu za poslední čas zaujaly:

Žebříček nejoblíbenějších národů Čechů
Sociologický ústav Akademie věd ČR

Češi jsou nejméně ohrožení chudobou v celé EU
Novinky.cz

Jakým způsobem se dívat na české dějiny?
Literární noviny

Slovenská matice odporuje výstavbě sochy TGM v Bratislavě
Novinky.cz

Český architekt navrhl luxusní mrakodrap v USA
Aktuálně.cz

Moderní houslové zpracování Vltavy
Youtube.com

Tentokráte vám přinášíme přehled velkomoravských panovníků v sekci Hlavy státu.
Jde tedy o Mojmíra I., Rostislava, Svatopluka a Mojmíra II.

Od dnešního dne bychom pro vás chtěli pravidelně připravovat přehledy zajímavých článků, komentářů a zpráv, které se na internetu urodí.
Leccos totiž člověk přehlédne a nebo se k němu nedostane a přitom by ho to zajímalo. Ty nejlepší a nejzajímavější zprávy bývají obvykle ukryty hluboko zpravodajských a jiných stránek.
Škála těchto odkazů bude zřejmě široká, jako je samo vlastenectví širokým pojmem. Seznam zajímavých článků naleznete v nové sekci "Zaujalo nás" a ty nejnovější i v pravém menu.

Dále máme nový úlovek do sekce Špatně o Česku. Znovu jde o chybu vytvořenou přímo Čechy a to vůbec ne neodborníky - chyba se vyskytuje přímo na oficiálních stránkách České republiky Czech.cz!

Zajímavé odkazy:

T. G. M. bude mít v Bratislavě sochu
Rozhlas.cz

Češi stavěli nejvyšší budovu světa
Aktuálně.cz

Úspěch českých vědců v léčbě AIDS
Novinky.cz

Průzkum: Češi se stydí za svou zemi
Aktuálně.cz

Kde nakoupit českou zeleninu?
Vitalia.cz

Českých památky byly v exekuci
ČeskéNoviny.cz

O stavbě vysílače na Ještědu
Novinky.cz

Reklama na Květy
Youtube.com

Česká hymna po asijsku :-)
Youtube.com

Slovenská hymna též po asijsky
Youtube.com

Poprvé se vám ozýváme v roce 2010.

Jeho počátek nebyl šťastný. Česká společnost přišla o dvě významné osobnosti - Ivana Medka, někdejšího kancléře pana prezidenta Václava Havla, novináře a hudebního kritika.

Ivan Medek byl synem legendárního legionářského generála Rudolfa Medka a dětství prožil v Národním památníku Vítkov, který jeho otec spravoval.

Byl považován za velkého bojovníka za svobodu. Nebál se podepsat Chartu 77 a po vynuceném útěku z Československa před StB se zapojil do odbojové činnosti. Byl hlasatelem rádia Hlas Ameriky a spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa a dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi.

V devadesátých letech obdržel Řád T.G. Masaryka a medaili Za zásluhy. V roce 2008 byl oceněn novinářskou cenou Ferdinanda Peroutky.

Ivan Medek (zdroj Idnes.cz)

Druhou osobností je slavný lahůdkář Jan Paukert, mimo jiné člověk, který vytvořil typický český chlebíček.

Paukertovo lahůdkářství bylo za první republiky proslulé v celé Evropě. Vlivem nástupu nacismu a následného znárodňování za komunismu rodina přišla o svou živnost, nicméně se po celou dobu mezi lidmi ujalo "jít nakoupit k Paukertovi".

Po revoluci se povedlo lahůdkářství znovu obnovit.

Jan Paukert (zdroj praha.eu)

Navíc je tomu přesně rok, kdy zemřel český architekt Jan Kaplický, autor budovy Národní knihovny v Praze známé jako "Chobotnice" a koncertní budovy v Českých Budějovicích přezdívané "Rejnok".

Je opravdu ostudné, že do dnešní doby není vůbec jasné, zda se někdy Kaplického návrh Národní knihovny uskuteční, ba dokonce i s výstavbou koncertní síně v Českých Budějovicích jsou problémy. Obě unikátní stavby by nám záviděl celý svět.

Naštěstí jsou tu i radostnější věci.
Například možnost hlasovat pomocí SMS v soutěži Český patriot o největšího českého patriota za rok 2009.
Hlasování probíhá do 31. ledna 2009, soutěž pořádá organizace ANLET.

Starší novinky do roku 2006 najdete v archivu novinek.